Hlavní stránka |
Škola |
Doprava |
Táboření a kluby |
Reportáže |
Fotografie |
Témata |
Ostatní |
Rozcestník |
Ke stažení |
Sázky |
Návštěvní kniha |
Kalendář |
Kontakt |
|
Brno-Maloměřice (žst) |
Nádraží Brno-Maloměřice je železniční stanice bez veřejné osobní dopravy ležící v severovýchodní části města Brna. Součástí stanice vystavěné mezi roky 1938 až 1953 je středně velké seřazovací nádraží s kapacitou přibližně 1000 vozů denně (23 kolejí směrové skupiny) a depo Českých drah. Svojí velikostí patří stanice Brno-Maloměřice k největším v Česku. Díky lávce pro pěší překonávající stanici v severní části nad svážným pahrbkem a umožňující výhled na rozřazování vlaků je místo častým cílem milovníků železnice nejen z Brna. Stručná historie
HistorieNeutěšený stav brněnského železničního uzlu, jehož kapacita již před 2. světovou válkou jen s obtížemi stačila k uspokojování přepravních nároků, vyvolával diskuze o vybudování centrální nákladové stanice, odstraňující komplikované zaústění drah do paralelních horního a dolního nádraží již od konce 20. let 20. století. Zatímco předválečné koncepce přestavby uzlu a územní plány počítaly s vybudováním ústředního nákladového nádraží obvykle v jižní části města (zejména v prostoru mezi hlavním nádražím a stanicí Brno-Horní Heršpice, ale také jižněji zhruba v prostoru dnešní stanice Brno jih), objevily se v souvislosti s přeložkou tzv. staré Tišnovky - tedy dráhy z Brna do Tišnova již v období před válkou návrhy na výstavbu velkého nádraží v původně bažinatém prostoru říční nivy pod hádeckým masivem v tratích Na bařinách, Plíže, Pod plotky a U Kaplišky východně od Maloměřic. Polnosti v totmo území odděloval již od roku 1849 od obce Maloměřic násep dráhy do České Třebové a tedy plán výstavby nádraží nenarážel na nutnost demolice žádných budov a mohl využít obrovské území o rozloze cca 68 ha. Jedinými stavbami v blízkém okolí byly stanice Brno-Obřany a z ní vlečkou napojená maloměřická cementárna. Ta byla na konci Hádecké ulice pod vápencovým velkolomem na Hádech vystavěna firmou Leo Czech v roce 1907 a s lomem byla propojena nákladní lanovkou nad budoucí stanicí. Nejpozději v roce 1943 bylo celé území dnešní stanice i s prvními stavbami blokováno pro případnou výstabu seřazovacího nádraží až do doby definitivního rozhodnutí o poloze nové ústřední nákladové stanice.
Podle některých pramenů byla výstavba (pravděpodobně ale jen přípravné práce) nákladové stanice v Maloměřicích zahájena již v roce 1938, jindy však bývá zmiňováno až protektorátní období, kdy měla být důvodem pro výstavbu v severní poloze horší přístupnost a viditelnost pro letce při bombardování. O nízké rozpracovanosti stanice svědčí mj. to, že během leteckých útoků za 2. světové války nebyl prostor dnešní stanice zasažen jedinou bombou. Stavební práce pak pokračovaly po válce současně se stavbou tzv. nové Tišnovky, tedy nové, dvojkolejné dráhy vedoucí ze stanice Brno-Židenice do Tišnova v nové trase skrze městskou část Obřany a nad Cacovickým náhonem. První část seřazovacího nádraží byla dokončena roku 1953 a její součástí se staly rovněž části drah do Tišnova a do České Třebové, které se mimoúrovňově kříží s některými kolejemi ve stanici (výsledné vedení umožňuje odklonit nákladní vlaky od České Třebové do stanice Maloměřice bez úrovňového křížení druhé koleje a tedy bez kapacitního omezení, nicméně tato možnost byla upřena trati od Tišnova). Součástí výstavby bylo také vybudování dalších tří kolejí spojujících stanici Brno-Maloměřice s odbočkou Brno-Židenice (celkem jde tedy o 7 kolejí - 2 pro dráhu do Třebové, 2 pro dráhu do Tišnova, 2 pro nákladní vlaky od Černovic a 1 manipulační). Po dokončení maloměřické stanice byly postupně převedeny vlaky ze třebovské i tišnovské trati na nové koleje vedoucí západním okrajem stanice a původní dráhy byly opuštěny (třebovská trať pravděpodobně roku 1960, Stará Tišnovka roku XXXX. Severní část původní dráhy do České Třebové (vedoucí po náspu asi 200 m západně od současné stanice) byla změněna na vlečku do cementárny a na ní ležící stanice Brno-Obřany byla bez náhrady zrušena. U dvojice kolejí ve směru z a do Tišnova byla sice vybudována jednoduchá nekrytá nástupiště, na těch ale zastavovaly od zprovoznění trati pouze vybraníé vlaky pro dopravu zaměstnanců a přeprava veřejnosti zde byla zakázána (nicméně vymáhání zákazu nebylo nikdy příliš intenzivní). Kromě toho zajížděly do Maloměřic také speciální zaměstnanecké vlaky z hlavního nádraží. V roce 1981 byl z důvodu výstavby parovodu do nového sídliště Vinohrady zrušen podchod pod severní částí stanice (potrubí je nově vedené právě původním podchodem), navazující na původní ulici Hádeckou a později Slaměníkovu a jako náhrada byla vybudována 250 m dlouhá, značně vysoká bezbariérová lávka pro pěší, ústící na východní straně nádraží do ulice Kulkovy. V roce 2015 byl zrušen i druhý podchod, který vedl pod čtveřicí kolejí tišnovské a třebovské trati doprostřed kolejiště nádraží a navazoval na slepou ulici Plíže. Samostatné články o podchodech lze nalézt zde a zde.
PopisŽelezniční stanice Brno-Maloměřice zaujímá prostor o délce necelých 2 km (severojížním směrem) a největší šířce přes 400 m (východozápadním směrem) mezi dvěma zastavěnými plochami brněnské městské části Maloměřice. Stanice je zhruba ohraničena ulicemi Babická, Obřanská, Krasová, Hrubinky, Čtvery hony, Hádecká, Slaměníkova, Vrbí, Plíže, Karlova, Kulkova a Podzimní a zaujímá plochu cca 68 ha (vč. depa). Svojí rozlohou i počtem zpracovaných nákladních vlaků patří stanice k největším v Česku. Areál stanice lze rozdělit do několika oblastí:
Řízení dopravy ve stanici probíhá ze šesti stavědel označených postupně St. 1 až St. 6 a číslovaných od jihu k severu. Stavědlo č. 1 se nachází na jižním zhlaví stanice u menšího svážného pahrbku a do jeho obvodu, řízeného signalistou spadají kromě tohoto pahrbku také jižní konce kolejových skupin. Stavědlo č. 2 je umístěno na sverní straně stanice u hlavního spádoviště a v jeho obvodu je svážný pahrbek s výtažnou kolejí 2v a severní konec směrové skupiny. Stavědlo č. 3 je současně hlavní staniční budovou ve které sídlí výpravčí, a do jeho obvodu spadají vjezdová a odjezdová návěstidla v celé stanici, jakož i vjezdová skupina. Stavědlo č. 4 na severozápadě obsluhuje o několik metrů níže, v hlubokém zářezu vedoucí koleje z a do lokomotivního depa. Stavědlo č. 5 je opět spádovbištní a řídí provoz na druhé výtažné koleji č. 3v a koleje č. 401 až 410 sloužící k odstavování lokomotiv a vozů. Poslední stavědlo č. 6 je aktuálně řízeno výpravčím ze stavědla č. 3 a jeho budova u výjezdu třebovské trati je neobsazená. Stavědlo bylo v provozu v období rekonstrukce dráhy Brno – Česká Třebová na 1. tranzitní koridor (cca do r. 1996) jako výhybna Hády před jednokolejným úsekem skrze Blanenský tunel č. 1 a Blanenský tunel č. 2 až k výhybně Hradisko před Bílovicemi. ZajímavostiTěleso původní trati do České Třebové se nachází asi 200 m západně od dnešní stanice. V severní části byly koleje zachovány jako vlečka do cementárny, v jižní části je po náspu vedena ulice Vrbí a potrubí parovodu, zcela jižní část dráhy zůstala zachována jako vlečka do Zbrojovky. Při výstavbě stanice bylo zničeno jedno z nejvýznamnějších archeologických nalezišť v Brně na pahorku za ulicí Plíže. Bude doplněno. Pod severní částí stanice prochází asi 120 m dlouhý zrušený podchod, kterým v současnosti vede potrubí dálkového parovodu, naopak pro pěší přechod nádraží slouží nově vystavěná ocelová lávka, jež je oblíbeným stanovištěm milovníků železnice všeho věku, fotografů i mileneckých dvojic. Obdobný, výrazně kratší podchod procházel do roku 2015 pod jižní částí stanice. V 10. letech 20. století se stal útočištěm neobvyklého páru bezdomovců, kteří svůj příbytek uvnitř podchodu víceméně vystavěli z knih. Asi 200 m východním směrem od staniční budovy se nachází přístupný podzemní kryt pro zaměstnance z období 2. světové války. Bývalá stanice Brno-Obřany se nacházela na konci dnešní Krasové ulice. V prostoru bývalé stanice se dnes nachází lávka přes vlečku do cementárny. Bude doplněno. Zdroje
Článek na dané téma si můžete přečíst rovněž na serveru Správným směrem.cz Článek ze dne 18. 6. 2014 byl naposledy upraven dne 29. 1. 2017 a zobrazen celkem 13677×, naposledy dne 2. 5. 2024 v 20:12.
|
Autor: JzA | Čas: 17. 5. 2020, 16:46 | |
Díky, opraveno. | ||
Autor: TomK | Čas: 17. 5. 2020, 16:32 | |
Vypadly Vám fotky z článku http://druhebrno.smerem.cz/Tema/Brno-Malom%C4%9B%C5%99ice%20%28%C5%BEst%29 Možná chyba v php, cestě, nebo to někdo omylem smazal. | ||